Fotografie Josefa Koudelky jsou dnes velice ceněné především pro jejich vysokou uměleckou hodnotu, a také díky tomu, že Koudelka nikdy nevytvářel zvětšeniny ve velkých edicích, od některých starších fotografií existuje jen několik zvětšenin. Tento fakt výrazně přispívá k jedinečnosti souboru věnovaného UPM v Praze, které se stává jednou z mála institucí, jež má ve svých sbírkách a ve správě Koudelkovo dílo v takovém rozsahu. Mezi hlavní muzejní sbírky, kde se autorovo dílo rovněž nachází, patří Centre Pompidou a La Maison de la Photographie v Paříži, Museum of Modern Art, New York, Art Institute of Chicago, J. Paul Getty Museum, Los Angeles, či Victoria Albert Museum, Londýn.

Tato autorská výstava je řazena chronologicky do sedmi kapitol, dle jednotlivých tematických cyklů. Prvním cyklem je soubor vzácných původních autorských zvětšenin z konce 50. let a začátku 60. let s názvem „Začátky“, které Koudelka připravil pro svou první výstavu v roce 1961 v Divadle Semafor. Následuje soubor raných studií s názvem „Experimenty“, jež jsou důležité pro pochopení originality Koudelkovy tvorby. Další dvě témata vznikala paralelně – stěžejní Koudelkovo téma Cikáni, soubor fotografií, který je dnes považován za klasické dílo světové fotografie. Cyklus „Divadlo“ představuje krajní stylizaci formy, výrazné grafické obrazy, které se staly nezaměnitelným autorovým rukopisem v rámci tehdejší divadelní fotografie. Důležitou roli hrála v životě Koudelky rozsáhlá reportáž Invaze 68, která byla důvodem, proč byl nucen v roce 1970 odejít ze své vlasti. Celých pětadvacet let vznikal cyklus nazvaný Exily, snímky zachycující pocit odcizení, vyhnání a nemožnosti návratu. Poslední část tvoří monumentální Panorama, velkoformátové fotografie, které představují tři desetiletí práce mapování vlivu člověka na současnou krajinu.

K výstavě vychází obsáhlá fotografická publikace v nakladatelství KANT obohacená o rozsáhlý dokumentační materiál a texty šesti autorů, Stuarta Alexandra, Josefa Chuchmy, Jana Mlčocha, Josefa Mouchy, Tomáše Pospěcha a Ireny Šorfové, a dobový text Anny Fárové z roku 1967.

Výstava KOUDELKA: NÁVRATY je v jistém smyslu Koudelkovým návratem do jeho vlasti, i když i nadále zůstává světoběžníkem, který je neustále na cestách, kde fotografuje či připravuje své projekty. Během celoživotní neutuchající práce se opakovaně vrací ke svým fotografiím, stejně tak se opakovaně během více let vracel na stejná místa, ke stejným tématům či motivům, aby získal svou nejlepší fotografii. Pětadvacet let vznikal cyklus Exily, stejně tak pětadvacet se vracel na místa kolem Středomoří, což vyústilo v projekt panoramatických fotografií Vestige. Koudelkovo dílo v čase uzrává a i po třiceti či čtyřiceti letech dává autorovi smysl se k němu vracet a vydávat nové publikace, které jsou i dnes aktuální.

Autor během svého života vždy šel svou cestou, nepodléhal vnějším vlivům či uměleckým směrům. Překračoval hranice různých forem vyjádření, od reportáže, přes grafické fotografie, poetický dokument, k výtvarným velkoformátovým obrazům. Svůj rukopis vždy přetvářel a podřizoval zobrazenému tématu. Josef Koudelka nesporně patří k nejvýznamnějším současným osobnostem světové fotografie, je řazen k humanistické dokumentární fotografii, ač je těžké kamkoli tuto výraznou osobnost zařazovat.  Řada fotografů vytváří dobré jednotlivé fotografie, nicméně není mnoho těch, kteří zanechávají nepřehlédnutelné lidské poselství celým svým dílem.

Fotografická sbírka Uměleckoprůmyslového musea v Praze je nejrozsáhlejší kolekcí české fotografie, která je průběžně představována na desítkách domácích i mezinárodních výstavách. Dar Josefa Koudelky je svým významem zcela výjimečný. Vedle souborů Františka Drtikola a Josefa Sudka, které byly také darovány do Uměleckoprůmyslového musea v Praze, bude kolekce Josefa Koudelky patřit k nejvýznamnějším souborům světové fotografie v českých sbírkách.

Koncept výstavy: Josef Koudelka
Kurátorka: Irena Šorfová
Grafický design výstavy a publikace: Aleš Najbrt, Studio Najbrt
Architektonický design: Emil zavadil

Výstava byla připravena ve spolupráci s agenturou Magnum Photos
Fotografie © Josef Koudelka/ Magnum Photos
Výstava je součástí státních oslav významných výročí roku 2018

Retrospektivu pořádá Uměleckoprůmyslové museum v Praze, www.upm.cz

Kontakt pro novináře: Radka Potměšilová, potmesilova@upm.cz

„Člověk není vševědoucím pánem zeměkoule, který si na ní smí beztrestně dělat, co ho napadne a co se mu právě z nějakých důvodů hodí.“  Václav Havel na konferenci Životní prostředí pro Evropu v roce 1991

Soubor fotografií s názvem De-creazione vytvořil fotograf Josef Koudelka pro první prezentaci Svaté stolice na 55. Bienále v Benátkách v roce 2013. Vatican Museums nabídlo spolupráci kromě Josefa Koudelky také italské umělecké skupině Studio Azzurro a australskému malíři Lawrenci Carrollovi. Oslovení umělci měli ztvárnit tři témata inspirovaná knihou Genesis: Creazione, De-creazione a Ri-creazione, přičemž Josef Koudelka si vybral téma, kterému se intenzivně věnuje již tři desetiletí, a které dosud shrnul v patnácti publikovaných knihách zabývajících se zobrazením nevratných zásahů člověka do krajiny.  Jeho soubor De-creazione tvoří sekvence osmnácti fotografií, které se skládají z devíti velkých horizontálních panoramat (91 x 257 cm) a tří vertikálních triptychů (158 x 150 cm). Soubor zachycuje tři hlavní témata, které Josef Koudelka vybral k myšlence destrukce: zásahy času do lidské historie a životního prostředí, zemětřesení i jiné přírodní katastrofy nás ovlivňovaly po staletí; válečné konflikty, zdi a jiné bariéry, které stavíme, se stávají symboly strachu a nenávisti; a nakonec dva protikladné póly – příroda a industriální svět, které jsou v dlouhodobém konfliktu neméně bolestném a zhoubném. Koudelkova angažovanost nás skrze velkoformátové obrazy upozorňuje na nerovnováhu vztahu člověka a jeho prostředí a zároveň odhaluje lidský sklon k nikdy nekončící destrukci. „Stejně tak jako existuje zločin proti lidskosti, existuje i zločin proti krajině. Není důležité, čím je tento zločin obhajován, a jak je nazýván. Lidé se mohou bránit, ale krajina ne,“   říká Josef Koudelka.

„Umění sice svět nedokáže změnit, dokáže jím ale zatřást – toto konstatování snad nejlépe vystihuje umělecké poselství Josefa Koudelky, jednoho z nejvýraznějších umělců naší doby. V jeho bohatém fotografickém díle se poetická vytříbenost uměleckého génia proměňuje v nekompromisní politické gesto a naopak, potřeba neúnavné a nekompromisní kritiky společnosti spouští senzitivní kreativitu umělce.
Josefovi Koudelkovi jsem upřímně vděčný za nevšední velkorysost, s níž proslulý cyklus De-creazione věnoval Národní galerii v Praze a za přátelskou atmosféru při přípravě jeho představení našim návštěvníkům.“ — Jiří Fajt, generální ředitel Národní galerie v Praze

Josef Koudelka by rád poděkoval všem, kteří se podíleli na tomto projektu:  Cardinal Gianfranco Ravasi, prezident papežské rady pro kulturu/ President of the Pontifical Council for Culture,  Antonio Paolucci, Micol Forti – the Vatican Museums; Alessandra Mauro and Roberto Koch; Peter MacGill, Lauren Panzo – Pace/MacGill Gallery (New York); Lawrence Barth;  Irena Šorfová.

Prezentovaný soubor je velkorysým darem autora do sbírek Národní galerie v Praze.

Koncept: Josef Koudelka

Kurátorka: Irena Šorfová
Grafický design výstavy a publikace: Aleš Najbrt, Studio Najbrt
Architekt: Emil Zavadil
Výstava je součástí státních oslav významných výročí roku 2018

Výstavu pořádá Národní galerie v Praze, Veletržní pálác, www.ngprague.cz

Kontakt pro novináře: Tereza.jezkova@ngprague.cz

Současně s touto výstavou probíhá retrospektivní výstava Koudelka: Návraty v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze

Koudelkovy snímky byly tajně vyvezeny ze země a byly poprvé publikovány v časopisech v mnoha zemích u příležitosti výročí invaze v roce 1969. Byly zároveň důvodem, proč Koudelka o rok později opustil svou vlast. V Československu byl soubor fotografií poprvé publikován až v roce 1990. Tato výstava se koná u příležitosti 50. výročí invaze a vychází ze stejnojmenné knihy vydané v roce 2008 v nakladatelství TORST, která byla dosud publikována ve dvanácti jazykových mutacích.

Autor: Josef Koudelka
Kurátorka: Irena Šorfová
Grafický design a architektonické řešení výstavy: Aleš Najbrt, Studio Najbrt
Výstava je součástí státních oslav významných výročí roku 2018.

Tento záměr veřejně formuloval roku 2002 na tiskové konferenci své výstavy v pražské Národní galerii, kde bylo jeho dílo poprvé prezentováno ve větší šíři.

V roce 2007 s tímto návrhem oslovil Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Jednání trvala dlouhých šest let, během nichž se v České republice vystřídalo šest ministrů kultury. Hlavním předmětem na bezpočtu schůzek se staly podmínky daru, na kterých autor trval, a které jsou zcela standardní a nevymykají se zavedeným mezinárodním zvyklostem.

V roce 2013 se podařilo uzavřít smlouvu o dlouhodobé výpůjčce se záměrem daru, která byla roku 2018 u části souborů převedena na smlouvu darovací a u části byl dar přislíben do budoucna. Během této doby vybudovalo Uměleckoprůmyslové museum nový depozitář, kam již byla část Koudelkova díla umístěna.

„Všichni mi říkali, že jsem se zbláznil, darovat sem své celoživotní dílo. Nicméně doufám, že s novou rekonstrukcí budovy a novým depozitářem bude posílen personál a zkvalitněny postupy tak, aby bylo o mé dílo pečováno správně. Muzeum se svou hodnotnou sbírkou může zařadit mezi světová muzea a aktivně se zapojit do mezinárodního dění,“ říká Josef Koudelka.

Základem zmíněného daru pražskému Uměleckoprůmyslovému museu je více než tři sta fotografií tvořících průřez autorovým celoživotním dílem, jež byly v roce 2002 prezentovány na Koudelkově retrospektivě v Národní galerii v Praze a později v dalších významných muzeích v zahraničí. Kromě toho dar obsahuje dalších téměř čtyři sta fotografií z různých období autorovy tvorby, nedávno doplněný rozsáhlý soubor autorských zvětšenin z cyklu Cikáni a soubor velkoformátových fotografií zachycujících rozpadající se stavby antických civilizací ve Středomoří s názvem Vestige. Celkem se jedná o dar osmi set fotografií.

Fotografie Josefa Koudelky jsou dnes ceněné především pro svou vysokou uměleckou hodnotu, a také díky tomu, že Koudelka nikdy nevytvářel autorské zvětšeniny ve velkých edicích, od některých jeho starších děl existuje pouze několik původních zvětšenin. Tento fakt výrazně přispívá k jedinečnosti souboru věnovaného Uměleckoprůmyslovému museu, které se stává jednou z mála institucí, jež má ve sbírkách a ve správě Koudelkovo dílo v takovém rozsahu. Mezi hlavní muzejní sbírky, kde se umělcovo dílo nachází, patří Centre Pompidou, La Maison de la Photographie v Paříži, Museum of Modern Art v New Yorku, Art Institute of Chicago, J. Paul Getty Museum v Los Angeles či Victoria Albert Museum v Londýně.

Kromě rozsáhlého daru Uměleckoprůmyslovému museu v Praze věnoval Josef Koudelka také významný soubor Národní galerii v Praze. Jedná se o sérii dvanácti velkoformátových fotografií s názvem Decreazione (Destrukce), která byla vytvořena pro vatikánský pavilon Svaté stolice na Bienále v Benátkách v roce 2013, u příležitosti daru je darovaný soubor vystaven ve Veletržním paláci v Praze souběžně s retrospektivou v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. Moravské galerii v Brně, která má vybudovánu velmi cennou sbírku fotografie, Josef Koudelka věnuje fotografie ze souborů Cikáni, Invaze 68 a Černý trojúhelník.